Větrné mlýny
VĚTRNÉ MLÝNY
Nejstarší zařízení, na kterých člověk už od dob neolitických mačkal zrno, byly drtiče a ruční mlýnky, dodnes zachovávající svou prastarou podobu ve formě žernovů, známých ještě v zapadlých horských krajinách. Lidská síla byla často nahrazována silou zvířecí; na území nejstarších kultur v Egyptě a přední Asii byly poměrně velmi brzo k pohonu objeveny a využity další zdroje energie: voda a vítr. Obě tyto přírodní síly byly po staletí důležitými pohonnými zdroji a až koncem 18. a 19. století je vystřídala pára plyn a elektřina.
 |
 |
 |
| Ruční mlýnek s horizontálními kameny |
Rotační ruční mlýnek se samotížnými kameny |
Ruční mlýnek v lavici |
Nevíme, kdo byl vynálezcem větrného kola, většina autorů se však shoduje na tom, že je objevili několik tisíc let před n. l. v Orientu v oblasti persko - arabské pro nedostatek vody. Dosud zachovalé zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tři tisíce let.
 |
 |
| Nejstarší větrné mlýny v Moon u Alexandrie | Čínské horizontální větrné kolo |
Domníváme se, že zprávy o větrných mlýnech se v Evropě dověděli od vracejících se vojáků z křížových výprav na přelomu 11. a 12. století. Podle druhé teorie přišly první mlýny do Evropy prostřednictvím Arabů jejichž říše sahala v 8. století až na Pyrenejský poloostrov a to do Španělska. Nejstarší zmínka o evropském větrném mlýně však je v anglosaské listině z roku 833. Počátkem 12. století byl znám větrný mlýn ve Francii, roku 1274 v Nizozemí, ve 13. století v Německu a v Čechách, roku 1332 pracoval v Benátkách atd.
 |
 |
 |
| Francie rukopis ze 14. st. | Itálie rukopis začátek 14. st. | Německo 1430 |
Zděné věžovité větrné mlýny, jejichž staré konstrukce se dochovaly v oblasti Středozemního moře a na Blízkém východě, byly v západní Evropě záhy zdokonaleny zavedením otáčivé střechy a křídel. Anglický badatel Rex Wailes našel znázornění zděného větrného mlýna s otáčivou střechou pocházející už z roku 1390.
Donedávna se téměř všichni badatelé shodovali v tom, že první větrný mlýn v českých zemích byl postaven v roce 1277 na Petříně u Strahova v blízkosti kostela sv. Vavřince. Tento až dosud platný názor se snaží vyvrátit V. Hrubý svým velmi zajímavým archeologickým objevem při výzkumu staroslovanského opevnění ve Starém Městě, kde osm metrů od opevnění v poloze „Padělky u mlýna” nalezl pod ornicí na rozloze 8 x 16 m zbytky základů stavby, původně zbudované z kamene, kladeného na maltu.
Základ této stavby tvoří rovnoramenný kříž nejspíš podezdívka pod dřevěným základem sloupového otáčivého mlýna. V. Hrubý tuto stavbu datuje do druhé poloviny 10. století.
Zprávu o větrném mlýně najdeme u Václava Hájka z Libočan v Kronice české, kde Hájek píše při zmínce o založení Žatce roku 718, že „od toho prvního mlajnu na vodě naučení brali a na jiných řekách také sobě mlýny k tomu nápodobné strojili; neb předtím všickni Čeští mlýnové na horách a na větru byli.” Tuto zprávu je nutné brát s rezervou, protože dříve panoval všeobecně názor, že větrné mlýny existovaly před vodními.
 |
 |
 |
| Nejstarší vyobrazení větrného mlýna v Evropě (Cantebury, Anglie 1270) |
Složení větrného mlýna Kresba ze 13. st. |
Nejstarší zobrazení holandského typu Anglie 1390 |
Na Moravě máme doloženy větrné mlýny již ze druhé čtvrtiny 14. století. Existovaly i v dalších stoletích a jejich počet zvláště v 16. a 17. století, jak můžeme soudit z písemných dokladů a z četných rytin zvláště cizích měst, byl v Evropě poměrně značný. V 18. století se mlýny začaly stavět překotným tempem a díky tomu nazývají němečtí badatelé tuto dobu „Windmühlerenaissance”.
 |
 |
 |
| Nejstarší vyobrazení větrného mlýna u nás 1489 | Vyobrazení na vedutě města Bílovec 1805 | Niva u Prostejova vojenské mapování 1764-68 |
Větrné mlýny vznikaly především tam, kde byl dostatek stálých, pravidelných a rovnoměrných větrů a nedostatek tekoucí vody, kde potoky rychle vysychaly, rozvodňovaly se nebo v zimě na dlouhou dobu zamrzaly.
Proto se jich nejvíce postavilo na území severovýchodní a střední Moravy. V některých obcích pracovaly dokonce i více mlýnů, protože jeden nestačil krýt spotřebu a lidé bývali někdy i několik dní bez chleba.
Nejčastějšími lokalitami pro stavbu větrných mlýnů byly: Hornomoravský úval, Moravská brána, Haná a hlavně Slezsko. Na Moravě a ve Slezsku je doloženo celkem 685 větrných mlýnů z toho 61 zděných hlavně díky Václavu Burianovi. V Čechách Ota Pokorný zjistil 216 větrných mlýnů z toho 53 zděných. Bohužel neměli v té době k dispozici mapy z prvního vojenského mapování, kde se objevuje dalších 55 lokalit (15 v Čechách a 40 na Moravě).
Objevy soukromých badatelů na začátku 21. století dokazují, že počet lokalit výskytu větrného mlýna u nás bude hodně přes 1000. Konečný počet však patrně nebude nikdy znám.
Dodnes nebo do nedávné doby jsou dochovány větrné mlýny z 19. výjimečně z 18. století. Vročení (často s monogramem sekerníka nebo majitele) bývá u dřevěných mlýnů přímo ve mlýně na některém základním trámu. U některých větrných mlýnů však postrádáme vročení, u jiných nemusí být směrodatné. Zděné větrné mlýny mívají vročení také v kameni ve výši dveří i jinde. Také moderní doba pochopila nesmírný význam využití laciné větrné síly. V roce 1860 vynalezl Američan Halladay větrný motor, jehož konstrukce byla zdokonalena v Německu a u nás pak A. Kunzem v Hranicích na Moravě. Větrné motory pohánějící čerpací, mlecí a jiná zařízení se v první polovině 20. Století rozšířily u nás i v jiných evropských zemích stejně jako mimo Evropu, hlavně v Americe a Austrálii.
Otázka nového využití větrné energie je i dnes aktuální, soupis lokalit větrných mlýnů může být určitým vodítkem pro moderní využití větrné energie, protože lid vycházeje ze svých bohatých a tradičních zkušeností a znalostí přírody stavěl tyto mlýny obvykle na místa povětrnostně velmi výhodná.
http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006011204
Rudice
Stav: původní
Kraj: Jihomoravský
Okres: Blansko
Využití: muzeum speleologie
 |
 |
 |
| 1960 | 1991 | 2000 |
 |
 |
|
| 2005 | 2005 |
Větrný mlýn stojí na výšině na jihovýchodním okraji obce v nadmořské výšce 510 m. Patří ke skupině mlýnů na Drahanské vrchovině, s nimiž má mnoho společných rysů. Kolem mlýna vede značená turistická trasa.
O mlýně a jeho obyvatelích se nám dochovalo mnoho přesně datovaných zpráv.
27. 12. 1864 byla uzavřena kupní smlouva s obcí Rudice podle níž manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupily obecní pastvisko „Tumperk” a v roce 1865 vystavěli na této parcele mlýn. 4. 12. 1886 zemřela Františka Ševčíková, Matěj Ševčík pak s druhou manželkou Vincencií postavil u mlýna domek. Matěj Ševčík zemřel 8. 5. 1877 a dle dědičné listiny ze dne 14. 6. 1877 větrný mlýn č. p. 89 připadl synovi Františkovi a domek dostala manželka Vincencie. Domek dle rozhodnutí obce Rudice ze dne 2. 1. 1883 obdržel domovní číslo 108. Z listiny c. k. okresního soudu z 5. 3. 1886 je však patrno, že domek měl v té době číslo 89 a větrný mlýn číslo 90 (jak je tomu dodnes). Po Františku Ševčíkovi nabyla vlastnická práva Anežka Ševčíková, provdaná Stará (+ 14. 6. 1960). Po její smrti nabyl dle darovací listiny vlastnické právo ONV Blansko. Spolu s Anežkou Ševčíkovou (Starou) žil na mlýně Josef Hromek až do své smrti (*13. 2. 1890 - +14. 1. 1970).
Z roku 1922 pochází zpráva o opravě 10 m dlouhé modřínové hřídele. Po mohutné bouři roku 1925, která polámala větrné kolo ho tehdejší majitel už neobnovil a mlecí zařízení přebudoval v roce 1929 na elektrický pohon. V roce 1941 protektorátní úřady mlýn zaplombovaly. Po druhé světové válce se mlýn už nerozběhl, v roce 1945 v něm bylo zrušeno mlynářské právo.
Za pomocí památkového úřadu v Brně byla v roce 1947 opravena střecha a přeměněna na plechovou. V té době měl mlýn ještě zbytky mlecího zařízení. Od té doby ale mlýn chátral. V roce 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva a z interiéru zmizelo již veškeré strojní zařízení. Od tohoto roku začali mlýn opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Byla natřena střecha, opraveno zdivo vně i uvnitř a postaven nový plot. V roce 1973 byl znovu na střeše proveden vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny perutě. V roce 1987, při večerní bouři a vichru se zlomil konec hřídele. Okamžitě byl znovu opraven.
Od 13. 8. 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice, expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. Byla také vyměněna nevzhledná plechová střecha za šindelovou a o rok později postaven nový plot. Větrný mlýn č. p. 90 v Rudici na parcele č. 136 je zapsán do seznamu nemovitých památek Jihomoravského kraje.
Válcová budova z lomového kamene má průměr 9,2 m a zeď silnou u země 135 cm a o výšce 7,5 m. Kuželová původně otáčivá střecha pokrytá šindelem spočívá na dřevem obedněném věnci a má jako většina větřáků na Drahanské vrchovině typický vodorovný hřeben. Dochovaly se mlýnské kameny, které leží před mlýnem:
průměr (cm) - výška (cm) - váha (kg)
122 - 28 - 900; 122 - 20 - 640; 90 - 17 - 300; 90 - 17 - 300
Muzeum:
V přízemí je umístěna expozice bydlení z přelomu 19. a 20. století. V prvním poschodí je unikátní kolekce rudických geod, které shromáždil rudický občan a známý sběratel Alfons Matuška. Druhé poschodí je věnováno speleogii a výzkumu Rudického propadání. V těsné blízkosti mlýna se nachází rovněž novodobá rekonstrukce středověké šachty na železnou rudu, tavící pec a geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a přilehlého okolí.
K seznámení s nejbližším okolím Rudice je možno využít 7 km dlouhou naučnou stezku Rudické propadání - Jedovnické rybníky, která začíná u větrného mlýna. Je také možnost poznat okolí s pomocí sítě cyklistických stezek které procházejí nebo lemují Rudici. Geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a okolí společně s budovou nového informačního střediska doplňuje areál větrného mlýna, je zde i možnost zakoupení občerstvení, upomínkových předmětů, případně použít sociální zařízení.
Otevírací doba:
červen - srpen: denně 9-12, 14-17 hod.
mimo sezónu: v so, ne 9-12, 14-17 hod.
Správce: E. Šebela, Rudice č. 174
Informace Obecní úřad Rudice
Rudické propadání:
Pod mlýnem se nachází tzv. Rudické propadání. Druhý nejdelší jeskynní systém u nás. Protéká jím Jedovnický potok, dlouhý 12 km, s unikátním, 86 m hlubokým Hugovým dómem vyvěrá u Býčí skály. Nad propadáním se nachází amfiteátr Kolíbky s četnými krasovými jevy.