Bajky
Ivan Andrejevič Krylov – Bajky
1769 – 1844
Česká a světová literatura 19.století
lidová slovesnost –součást folklóru - lidová kultura, hudba, tanec, obyčeje, výtvarné umění
- tvorba bez písemného záznamu, šíří se ústní formou (je anonymní)
- vesnické i městské prostředí
- obsahuje lyriku (hlavně milostná)
- všímala si společenských otázek (majetek, vztah)
- epika - pověst, balada, pohádka, drama
-nejstarší období - předmětem sběratelského zájmu, později vzor pro umělou poezii -
ohlasová poezie (samostatná tvorba v duchu lidovém)
Romantismus
-1.polovina 19.století
-literatura, hudba, výtvarné umění - umělecký směr i životní pocit a postoj
-romantik – fantasta ,snílek
George Gordon Byron – Anglie – Child Haroldova pouť
Victor Hugo – Francie – Chrám Matky boží v Paříži
Edgar Allan Poe – USA – Havran
Karel Hynek Mácha – Cze - Máj
Realismus, kritický realismus
-2.pol. 19.století
-realis - věcný, skutečný
-realita - skutečnost
Daniel Defoe – Anglie – Robinson Crusoe
Honoré de Balzac – Francie – Otec Goriot
O autorovi:
· byl nejznámější ruský autor bajek
· pocházel z chudé důstojnické rodiny
· od osmi let živil po smrti otce matku a sourozence z platu kancelářského poslíčka
· samouk, zaměstnán jako knihovník
· psal satirické divadelní hry, založil několik časopisů
· světovou proslulost mu přinesly bajky, kterých od roku 1809 vytvořil kolem dvou set. Kritizují nejen zlé lidské vlastnosti, ale mají především sociální podtext – nastavují zrcadlo tehdejší ruské společnosti, cara nevyjímaje.
Díla:
· Hadačka, Autor v předsíni, Šibalové, Módní obchod
Autoři té doby:
· Karel Hynek Mácha, Victor Hugo, Edgar Allan Poe, Byron
Bajky Ivana Andrejeviče Krylova - mají vesměs satirický ráz. Útočí proti hříchu, hlouposti, ale i proti politické moci. Nikdy neobsahují pravá jména a jen v náznacích si může čtenář myslet, o koho se jedná. Mnohdy však i nepřesný popis „pasuje“ na několik jedinců, které Krylov nemohl znát. Snad i proto se jeho bajky dočkaly hlubokého obdivu u čtenářů řady zemí světa. Jsou psány volným nepravidelným veršem.
HLAVNÍ POSTAVY:
V hlavních rolích vystupují v Krylových bajkách zvířata.
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Výsměch hloupým lidským vlastnostem s ponaučením.
Děj:
Vlk a beránek
Hladový vlk spatřil malého beránka, jak pije u potoka. Vlk potřeboval najít důvod, pro nějž by mohl beránka sežrat. Vymýšlí si, že mu beránek kalí vodu, že byl na něj jednou drzý, ale beránek mu jeho obvinění vyvrací. Vlk se rozzlobí a nehledá již jiná obvinění:,, Už tím jsi vinen, že mám hlad…,, říká beránkovi a odnáší si ho v zubech.
Orel a slepice
Orel, car ptactva létal ve velkých výškách a jednou se mu zlíbilo usednout na nízký plot nedaleko stodoly. Chvilku tam poseděl a pak přeletěl na vedlejší plůtek. Pozoroval slepice na blízkém dvorku. Proč každý orla tak chválí, vždyť přeletět z plotu na plot umím také, řekla jedna z nich. Orel s nimi na oko souhlasí, ale pokládá jim otázku, zda mohou létat jako on taky do oblak?
Rybí tanec
Lev jel ohlédnout své království. Na břehu řeky uviděl rybáře, který si nad ohněm opéká ryby na pánvi. Ryby bolestí poskakovaly. Rybář mu vykládal, že ryby radostně tančí na jeho počest. Na otázku, jak se žije jeho poddaným, odpovídá rybář, že se mají jako v ráji.
Osel
Rolník měl osla a byl s ním spokojen. Aby se osel nezatoulal, pověsil mu na krk zvonec. Osel byl velmi pyšný, domníval se, že má něco jako úřad. Dříve se klidně chodil pást do ovsa, do pšenice a do vojtěšky a nikdy ho při tom nenachytal. Teď ho každý slyšel, sedláci ho vyháněli holí a posílali na něj psy. Všude ho čekají jen rány.
Mravenec
V mraveništi žil velký mravenec, silný, uzvedl i zrnko ječmene, nebál se ani pavouka. Všichni ho chválili a jemu stoupá sláva do hlavy. Rozhodl se, že předvede svou sílu ve městě. Když jel kolem sedlák s fůrou sena, vlezl mravenec do sena. Myslel, že až dojedou do města, bude se mu každý obdivovat. V seně ho však nikdo neviděl, ať se snažil předvádět sebevíc. Postěžoval si psovi, že u nich v mraveništi by se na jeho sílu přišli všichni podívat.
Pes na to odpoví: „Co doma k slávě stačí, svět ještě neomráčí.“
Statečný osel
Liška potkala osla. Osel vypráví, že jde od lva. Lev byl dřív zlý, i osel se bál jeho řevu, ale teď leží jako mrtvý a je sním velmi zle. Všechna zvířata, která se ho dříve bála, se sbíhají, aby se mu pomstila, a mlátí ho hlava nehlava. Liška se ptá, zda ho osel nechal na pokoji? Osel odpoví, že je stejně odvážný jako ostatní a také ho pořádně kopl, aby poznal, jaká jsou oslí kopyta.
Námětově lze bajky dělit na:
sociální - Vlk a beránek
politické - Vlk v psinci, Výchova lva
filozofické - Zahradník a filozof
mravoučné - Svině pod dubem, Osel a slavík
Bajky řadí Ivana Andrejeviče Krylova mezi nejpřednější bajkáře všech dob.